Hypotéky. Proč jsou pořád tak drahé?
Sen o vlastním bydlení se prodražuje a úrokové sazby hypoték zůstávají pro mnoho rodin neúnosně vysoko. Zatímco jinde v Evropě sazby klesají, u nás se drží nahoře a stále stoupají. Proč?
Jiří Hlavenka, investor a podnikatel:
„Vysoké úroky jsou přímým důsledkem nepřijetí eura a vysokého schodku státního rozpočtu. Tak trestají trhy vládu za její nezodpovědný přístup - účet ovšem zaplatí čeští občané ze svého, a bude je to stát mnoho miliard korun navíc.“
Státní rozpočet. Sekera roste, ale do budoucnosti se neinvestuje
Vláda řeší návrh rozpočtu na příští rok s rekordně obřím deficitem. Místo toho, aby si stát půjčoval na investice, které nás posunou vpřed, reálně škrtá v klíčových oblastech.
Jan Kříž, analytik, expert na školství:
„Je nepřijatelné, že při tak obřím deficitu se výdaje na školství reálně propadají stále níž. Právě vzdělaní a podnikaví lidé mohou Česku přinést budoucí prosperitu. Pokud už musí být deficitní rozpočet, je důležité, za co ty vypůjčené peníze utratíme.“
Energie. Účet za roky ignorování modernizace
Ceny energií a pohonných hmot dál silně dopadají na české domácnosti, obzvlášť na ty nízkopříjmové. Ceny pohonných hmot místy šplhají až na 52 Kč za litr. Ceny plynu rostou do závratných výšin.
Václav Vislous, ekonom:
„Zdražení plynu je jako bouřka: nezastavíte ji. V březnu jsme proto vládě předložili plán, jak se na ni připravit, a ona místo toho zařízla území pro nové větrníky a soláry na desetinu. Teď vláda chce cenové stropy, které ale náklad na energie nesníží, jen změní to, kdo ten účet ve finále zaplatí.“
Více o našich plánech a doporučeních najdete v naší hospodářské strategii a energetickém manifestu. Které z těchto tří témat teď pálí vás osobně nejvíc?